Problematika fotografií z veřejných akcí

U fotografií je problematika osobních údajů podstatně složitější. Něco se posuzuje dle GDPR a něco dle zákona č. 89/2012 Sb. Občanský zákoník. 
Vzhledem k tomu, že jsou již známy první výklady k problematice pořizování a zveřejňování fotografií, bude nutné citlivě a důkladně rozlišovat zejména dle účelů zpracování, detailů na fotografiích, případně přidání dalších osobních údajů nebo identifikačních znaků. Teprve na základě toho, pak rozhodnout jestli se jedná o zpracování dle Občanského zákoníku nebo dle GDPR.

Pro lepší orientaci přikládám výklad jednotlivých situací k problematice fotografií. Najdete mezi nimi odpověď na dotaz – fotografie z pořádané veřejné akce. 
Podstatnou informací pro vás bude zejména hned první odstavec a odstavec Kulturní a společenské akce. Z toho pak jasně vyplývá, že se v tomto případě nejedná o zpracování dle GDPR, ale dle NOZ 89/2012 Sb. 
Co se týče akce samotné, doporučuji umístit informační cedule. Uveďte na ně, že se bude akce fotografovat, kdo fotografie zpracovává a jakým způsobem budou použity (kde všude budou zveřejněny). 

Co se týče zveřejnění detailních snímků, řečníci, konferenciéři, hlavní aktéři apod., ti by se zveřejněním neměli mít problém, protože s tímto vědomím se akce účastní. U ostatní veřejnosti bych zveřejnění detailních fotografií nedoporučoval. Tam spíše fotografie skupinové, plošné přehledové, hloučky apod. Pokud vám však někdo na detailní fotce ochotně zapózuje, dá se to považovat za souhlas. Pokud byste na takové akci přeci jen někoho žádali o souhlas, pak tedy na základě zákona č. 89/2012 Sb. Občanský zákoník. 

Popis jednotlivých situací vám může pomoci jako vodítko i pro jiná zveřejnění fotografií. 

Podstatnou informací je, že zveřejňování fotografií z veřejných akcí bude nadále kryto tzv. oprávněným zájmem a zpravodajskou licencí. 
Je ale důležité, vybrat ke zveřejnění pouze vhodné fotografie a umožnit dotčeným osobám vznést tzv. námitku proti zveřejnění (která ovšem musí být odůvodněna konkrétními okolnostmi na straně těchto osob). Běžné fotografie z koncertů či sportovních utkání apod., uveřejněné v rámci dané stránky například na Facebooku nebo webu fanklubu nejsou problém. Podobné je to s tzv. streetovou fotografií, což je jeden z nejpopulárnějších fotografických žánrů. Ani zde GDPR dosavadní pravidla v podstatě nijak nemění a jejich použití se řídí zejména zákonem č. 89/2012 Sb. Občanský zákoník. Je potřeba správně odlišovat zveřejnění fotografií zachycujících konání či atmosféru veřejné akce, což je činnost, která nemusí podléhat GDPR. Ten, kdo by se svým zachycením na fotografii z veřejné akce cítil dotčen ve svých právech, by se měl nejprve domáhat ochrany u příslušného soudu, postupem dle občanského práva. Občanský zákoník totiž takovou činnost obvykle umožňuje na základě zpravodajské licence nebo pokud je to nezbytné pro ochranu práv nějaké osoby. 

GDPR bude nutné aplikovat v případě kvalifikovanější činnosti s obrazovými záznamy, např. jejich propojováním s dalšími identifikačními či kontaktními údaji zachycených osob apod. 

"Veřejná akce" - je taková, kdy by měl účastník očekávat, že může být na fotografii zobrazen. Problémem ale mohou být tzv. uzavřené podnikové akce. Zde by dle GDPR bylo vhodné o charakteru akce a o prováděné fotodokumentaci účastníky informovat, např. piktogramy u vchodu s odkazy na zásady zpracování, ve kterých se účastníci mohou dozvědět, jak budou fotografie použity, případně kde mohou uplatnit svá práva. Fotodokumentace by ale neměla zahrnovat cílené fotografie jednotlivých osob bez jejich souhlasu, pokud to není obvyklé. 

Jak je to s fotografiemi našich dětí z akcí školy? 
Pokud se jedná o skupinové (ne detailní) fotografie bez dodatečných údajů, které by mohly jednotlivce identifikovat (například označení třídy, ročníku atd.), lze je zveřejnit bez souhlasu. 
Fotky jednotlivců nebo s přidanými detailními informacemi lze zveřejnit pouze na základě uděleného souhlasu (do 15-ti let věku dítěte uděluje souhlas zákonný zástupce). 
Existuje samozřejmě varianta fotit tak, že nejsme schopni osobu na snímku identifikovat, jsou pak ale takové snímky vůbec k něčemu? 

Zveřejnění fotek na stupních vítězů. 
Na stupních vítězů stojí většinou velmi malá skupina osob (jedná se tedy většinou o pořízení detailních fotografií) a ještě častějším jevem je, že jsou tyto fotografie doprovázeny textem, z kterého je zřejmé, kdo je oslavovaným vítězem. Pro tyto účely je proto vhodné, získat souhlas se zpracováním osobních údajů. 
U sportovních aktivit jako takových se obecně předpokládá, že budou pořizovány a zveřejňovány fotografie a jejich zpracování tedy nevyžaduje souhlasy jednotlivých subjektů. I zde však ale platí pravidla ochrany osobnosti dle Občanského zákoníku. 

Kulturní a společenské akce 
Na takových akcích se většinou sejde spousta různých osob, což je patrné i z pořízených fotografií, které zachycují větší skupinky osob a spousta těchto osob se navzájem ani nezná. Na takové akci je nesmyslné od každého vyžadovat souhlas. Dostačující je účastníky účinně informovat, že akce bude fotografována a jakým způsobem bude dále se snímky nakládáno (toto může být uvedeno například v programu akce, na informačních panelech u vstupu, na přístupech k místu konání, při koupi vstupenek apod.). P okud si někdo z účastníků nepřeje být na fotografiích zachycen, měl by mít možnost se otočit zády nebo nevstupovat do záběru. 

Obecní zpravodaj 
Souhlasy na snímky ze sportovních zápasů, hodů, akcí, fotky řečníka na veřejné akci nebo starostu obce, předávajícího cenu vítězům závodu potřebovat nebudete. 
Pokud však fotíte ke zveřejnění individuální fotografie (mimo výše uvedené případy), například předškoláka u zápisu, jubilanty obce, chcete uvést jména osob nebo další identifikační údaje,(například v již uvedeném případě vítěze), souhlas si vyžádejte a uložte. V případě dětí do 15-ti let uděluje souhlas zákonný zástupce. 

Jak se GDPR dotýká fotografií pořízených fyzickou osobou a jejich případné zveřejnění např. na FB? 
S vlastními fotografiemi, které zachycují jen vás, můžete nakládat dle libosti. Pokud ale fotíte někoho jiného, je potřeba mít na paměti, že ho podle občanského zákoníku nesmíte fotografovat bez jeho výslovného souhlasu. Takovým udělením souhlasu může být i to, že vám před objektivem ochotně zapózuje. Pokud fotografii zveřejníte (i když je fotografie, která dotyčného nekompromituje, nezpůsobuje mu újmu či neohrožuje jeho práva a svobody) a on se proti tomu ohradí a žádá smazání, jste povinni jeho žádosti vyhovět. V takovém případě platí, že než se obrátí např. na soud, měl by nejdříve požádat o odstranění fotografie vás. GDPR se vás jako soukromé osoby netýká, pokud nezačnete fotografie používat např. pro svou podnikatelskou činnost. 

Jak starých fotografií se to týká, jen těch které byly pořízeny od 25. května 2018? 
Nařízení GDPR se vztahuje na veškeré osobní údaje, které zpracováváte. Tedy i na fotografie, které máte uloženy ať už v elektronické nebo papírové podobě bez ohledu na datum jejich vzniku. 

Pokud jste zjistili, že máte někde zveřejněny nebo použity fotografie osob, ke kterým potřebujete souhlas se zpracováním osobních údajů a třeba už ani nevíte, jak se dotyčný či dotyčná jmenuje, natož jakým způsobem byste mohli souhlas získat, existuje jediná jedna cesta… smazat. 

Mějte také na paměti, že jakmile pomine důvod zpracování osobních údajů (zaměstnanec odejde, subjekt údajů odvolá souhlas, vyprší doba, po kterou byl souhlas udělen atd.), je potřeba osobní údaje (a netýká se to jen fotografií) skartovat, vymazat, a to i ze záloh a záložních úložišť.