Jaká práva může subjekt údajů vůči správci nejčastěji využít

GDPR obsahuje širokou škálu práv subjektů, která může subjekt údajů v konkrétních případech využít. Zde jsou nejčastěji využívaná práva subjektů.

Právo na přístup k osobním údajům 
Základním aktivním právem je právo na přístup k osobním údajům, upravené v čl. 15 GDPR. Toto právo se uplatňuje v případech, kdy chce subjekt údajů zjistit, zdali správce o Vás zpracovává jeho osobní údaje a chce získat i informace o takovém zpracování. Jedná se zejména o sdělení účelu zpracování osobních údajů, kategoriích osobních údajích, které jsou předmětem zpracování, včetně veškerých dostupných informací o jejich zdroji, příjemci, případně kategoriích příjemců.

V případě pochyb o způsobu a rozsahu zpracování, zdrojích údajů apod. tímto GDPR dává subjektu údajů možnost zjistit, zdali jsou jeho osobní údaje zpracovávány, resp. ověřit konkrétní podmínky a parametry zpracování tak, aby mohl zvážit další kroky a případně požadovat nápravu. 

Požádá-li subjekt údajů správce o informace týkající se zpracování jeho osobních údajů, je správce povinen mu je bez zbytečného odkladu sdělit, resp. nejpozději do jednoho měsíce. Ve výjimečných případech to mohou být až tři měsíce. 

Informace správce poskytuje bezplatně, kromě případů, kdy je odlišný postup možný na základě zákonného zmocnění. 

V případě, že subjekt údajů na základě podané žádosti neobdrží do 30 dnů od správce informaci o zpracování jeho osobních údajů, resp. informaci o prodloužení vyřízení žádosti s důvody, může na tuto skutečnost upozornit ÚOOÚ. V takovém případě je nutné, aby doložil všechny relevantní informace a dokumenty o jednání se správcem (tj. i text žádosti o informaci o zpracování Vašich osobních údajů atd., např. pokud byla žádost o informace zaslána poštou, doporučuje se doložit i doručenku.). 

Na některé zvláštní situace a postupy (např. bezpečnostní agendy, či postup Policie ČR) se povinnost dle čl. 15 GDPR nevztahuje.

Právo na opravu nepřesných osobních údajů 
Subjekt údajů dále může správce požádat o opravu nepřesných osobních údajů (typicky např. v kontaktních údajích, změně příjmení atd.). Nejvhodnější formou bývá požádat správce o opravu nepřesných osobních údajů písemně. 

Právo na námitku 
Pokud jsou osobní údaje zpracovávány na základě právních důvodů plnění úkolu prováděného ve veřejném zájmu nebo při výkonu veřejné moci, či jako nezbytné pro účely oprávněných zájmů správce či třetí strany, může subjekt údajů proti takovému zpracování vznést námitku. Správce se následně musí vznesenou námitkou adekvátně zabývat a dané zpracování posoudit. Neznamená to však, že po vznesení námitky musí zpracování ukončit. Zpracování ukončí pouze tehdy, pokud řádně dané zpracování neodůvodní, v opačném případě sdělí subjektu údajů důvody pro zpracování. 

Pokud však subjekt údajů podá námitku proti zpracování osobních údajů pro účely přímého marketingu, je vždy správce povinen takové námitce vyhovět.