Při zajišťování bezpečnosti a
ochrany zdraví při práci (BOZP) a požární ochrany (PO) dochází v organizacích
ke zpracování osobních údajů ve smyslu GDPR.
Zaměstnavatel je při plnění svých zákonných povinností v oblastech BOZP a PO
nucen nakládat s osobními údaji (zpracovává údaje o identifikované nebo
identifikovatelné fyzické osobě) svých zaměstnanců, případně i dalších osob,
které vede v evidenci nebo do ní mají být zařazeny.
Kde všude (v jaké dokumentaci) se nakládá s osobními údaji?
Při zajišťování BOZP a PO se s osobními údaji nakládá zejména při činnostech,
kde jsou využívány následující dokumenty:
Právní důvod zpracování osobních údajů
Pro nakládání s osobními údaji při zajišťování BOZP a PO je ve většině případů
právním důvodem, že zpracování je nezbytné pro "plnění právní povinnosti“.
Pokud však nakládáte s osobními údaji způsobem, který nesplňuje podmínku,
že zpracování je nezbytné pro plnění právní povinnosti. Jedná se
např. o zveřejnění fotografie, znázorňující porušení BOZP, na které je možné
identifikovat konkrétní fyzickou osobu, a to na nástěnce nebo její prezentace v
rámci školení zaměstnanců, pak je nutné si od dané osoby vyžádat souhlas. Ten
musí splňovat požadavky GDPR (musí být: svobodný, konkrétní, tedy k
jakému účelu, jaký údaj, na jakou dobu, informovaný a jednoznačný projev vůle,
který subjekt údajů dává prohlášením nebo jiným zjevným potvrzením svůj souhlas
k takovému zpracování svých osobních údajů).
Zvláštní kategorie osobních údajů
Při zajišťování agendy BOZP může docházet i ke zpracování zvláštní kategorie
osobních údajů (údaje vypovídající o členství v odborech a zpracování
genetických údajů, biometrických údajů za účelem jedinečné identifikace a údajů
o zdravotním stavu fyzické osoby). Tyto údaje, až na povolené výjimky,
nesmí být zpracovávány. Pro zajišťování BOZP je výjimkou pouze to, že „zpracování
je nezbytné pro účely plnění povinností a výkon zvláštních práv správce nebo
subjektu údajů v oblasti pracovního práva a práva v oblasti sociálního
zabezpečení a sociální ochrany“. K jejich zpracovávání není nutné vyžadovat
výslovný souhlas. Obecně lze v oblasti BOZP předpokládat nakládání s údaji o
zdravotním stavu, případně s údaji o členství v odborech.
Konkrétně se jedná o nakládání s osobními údaji o zdravotním stavu, které jsou
uvedeny v posudku o bolestném nebo o ztíženém společenském uplatnění. Dalšími
dokumenty obsahujícími osobní údaje, které se řadí do zvláštní kategorie, jsou
kniha úrazů (údaje o zdravotním stavu – druh zranění, zraněná část
těla), záznam o úrazu a záznam o úrazu – hlášení změn, které kromě údajů o
zdravotním stavu mohou též obsahovat údaje o členství v odborech – jméno a
podpis za odborovou organizaci. I v těchto případech platí, že ke zpracování
dochází z důvodu plnění povinnosti v oblasti pracovního práva (není
nutné požadovat souhlas, resp. souhlas nemá být požadován. Byl by nejen
nadbytečný, ale též by uváděl fyzickou osobu v omyl, že je možné zpracování
toho osobního údaje odvolat).
Pokud takové zpracování není výslovně nutné, řiďte se vždy principem
minimalizace (zpracovávejte je nejnutnější údaje, které potřebujete). V případě
sporu musíte být schopni takové zpracování jednoznačně obhájit.
Posudek o pracovnělékařské prohlídce neobsahuje údaje spadající do této
kategorie, neboť neobsahuje údaj o zdravotním stavu, ale pouze o
zdravotní způsobilosti k výkonu práce. Totéž platí o evidenci poskytovaných
osobních ochranných pracovních prostředků (OOPP). Velikost oblečení nebo obuvi
je sice osobní údaj, pokud se týká identifikované osoby, avšak není
biometrickým údajem za účelem jedinečné identifikace.
Pracovní úrazy
Ve vztahu k dokumentaci o pracovních úrazech je nutné uvést, že GDPR se
vztahuje pouze na osobní údaje o živých fyzických osobách. Proto se např. při
šetření smrtelného pracovního úrazu ochrana dle GDPR neuplatní. To však
neznamená, že se neuplatní ochrana osobních údajů podle jiných právních
předpisů, např. občanského zákoníku (§ 81 a následující) na ochranu
osobnosti.
S dokumentací týkající se pracovních úrazů může nakládat i více osob, čímž pak
dochází k zvýšení rizika ochrany osobních údajů (různá přeposílání
dokumentů mezi subjekty, zpracovávajícími dokumentaci atd.). Zde je
nezbytné , aby byla v maximální možné míře zajištěna ochrana osobních údajů a
to i omezením počtu osob, dokumentaci zpracovávajících.
Zaměstnavatel, u kterého působí odborová organizace, je jí povinen zpřístupnit
doklady o evidenci a hlášení pracovních úrazů (viz § 108 odst. 6 písm. b)
zákoníku práce). Vzhledem k tomu, že se jedná o zákonnou povinnost, nepotřebuje
k tomu souhlas zaměstnance úrazem postiženého, a to bez ohledu na to, zda se
jedná o člena odborové organizace či nikoliv. To však neznamená, že
není povinen jej o tom informovat (dle zásady GDPR, korektního a
transparentního přístupu k subjektům údajů).
Jiná situace je v případech zasílání záznamu o úrazu České správě sociálního
zabezpečení. Zde se nejedná o zpracování, které je nezbytné pro plnění
právní povinnosti, neboť zaslání nevyžaduje žádný právní předpis (ani
zákon o nemocenském pojištění). K doložení, že pracovní neschopnost
nevznikla z důvodů uvedených v § 25 písm. a) a § 31 uvedeného zákona, neslouží
záznam o úrazu ve smyslu nařízení vlády o způsobu evidence úrazů, ale speciální
formulář „Záznam o úrazu“ pro ČSSZ, který vyplňuje
zraněný. Zasláním záznamu o úrazu podle nařízení vlády bez
souhlasu postiženého by došlo k porušení souladu s GDPR, neboť by
došlo k porušení zásady minimalizace údajů.
Příklad z praxe
Zveřejnění jmen a příjmení členů preventivní požární hlídky vyvěšením požárního
řádu, jehož jsou součástí, na pracovišti, na které se řád vztahuje, a to i na
veřejně přístupném místě, není porušením souladu s GDPR, neboť jde
o požadavek právního předpisu (§ 31 odst. 4 vyhlášky o požární
prevenci). Vyvěšení pouhého seznamu členů hlídky s uvedením pracoviště
jejich působnosti, např. na plastové bezpečnostní tabulce, bez jimi
uděleného souhlasu, je již nedodržením souladu se zásadami GDPR.
Při vytváření souladu s GDPR při zajišťování BOZP a PO je nutné dodržet i další
požadavky na zabezpečení osobních údajů a to i na činnost zpracovatele.
Zaměstnavatel je jako správce povinen zabezpečit osobní údaje bez ohledu na
to, zda si plnění povinností v těchto oblastech zajišťuje sám, resp. svým
zaměstnancem, nebo si k tomu najme externí firmu.